JAK HNUTÍ NAŠE OBEC LHALO PŘED VOLBAMI V ROCE 2014

Jak řekl Cicero – „Co si přejeme, tomu ochotně věříme“

Co tedy není pravda, čemu byste neměli tak ochotně věřit přesto, že by si to někdo přál:

Štěrboholy nemají základní devítiletou školu ani zdravotní středisko s lékárnou. Proč si asi máte myslet, že Dolní Měcholupy na tom jsou nejhůře z okolních obcí?
Městských částí nad 2000 obyvatel bez ZDŠ je v Praze hned několik.Šeberov (3006 ob.), Písnice (4177 ob.) a Újezd u Průhonic (2812 ob.) nemá vůbec ZŠ. Je vám tedy plánovitě a účelově sugerováno, že bez devítiletky to prostě nejde. Je však otázkou proč? Mnoho dětí dnes stejně po 5. třídě odchází na víceletá gymnázia nebo do jazykových škol. Víme, že i děti z Dubče chodí například do ZŠ Křimická i když v Dubči mají devítiletku.
Dolní Měcholupy mají zcela jistě kultivovanou zeleň s cestami. A to park na návsi a za školou přímo v centru obce. Kdo to popírá, ten se snaží z vás udělat hlupáky.
Dolní Měcholupy mají rovněž funkční a nové zdravotní středisko a poštovnu, a ty obyvatelům usnadňují každodenní život. Záměrné přidání atributu “s lékárnou” a “s možností odeslání” se snaží devalvovat skutečnost na nulu. Proč asi?
Rovněž není pravda, že by Štěrboholy a Dubeč neměly nové nebo nově rekonstruované úřady jako mají Dolní Měcholupy. Štěrboholy ho jistě za 24 let rekonstruovali a Dubeč vybudovala úplně nový v 90. letech.
Dolní Měcholupy mají v centru obce dva obchody s potravinami. Za to ve Štěrboholech nemají nic a musejí pro každý rohlík až do obchodního centra
Není pravda, že nikdo v nově vzniklém sdružení nechce být profesionálním politikem, protože pokud kandidují do místního zastupitelstva, chtějí se politiky stát. Pokud to chtějí dělat neprofesionálně a jen tak bokem, znamená to, že nebudou patrně chodit na důležitá politická jednání, na kterých se rozhoduje o osudu Dolních Měcholup.
Cena čistírny dešťových vod v Kovošrotu ve výši 112 mil. Kč nebyla nikdy doložena znaleckým posudkem. Jde tedy jen o číslo, které má zjitřit vaši fantazii o nehoráznosti stávajících zastupitelů. Je samozřejmě obtížné nacenit hodnotu budovy, která má takto specifický způsob využití. Nicméně technologie jsou ve fázi, kdy je bude nutno zcela rekonstruovat tak, aby byly schopny odfiltrovat znečištění těžkými kovy. To znamená, že se jedná o budovu a zařízení před rekonstrukcí. Každý znalec nese plnou odpovědnost za to, aby byl znalecký posudek zpracován v souladu se zákonem. Pokud tak ne-učiní, zcela jistě riskuje ztrátu své živnosti. Možná proto není žádný znalec ochotný se pod posudek s cenou 112 miliónů podepsat.
Nikdy nebyl zrušen záměr výstavby školky v Malém Háji bez jakékoli náhrady. Tyto informace vás mají opět hlavně vyděsit a přesvědčit o nekompetentnosti současného zastupitelstva. Je proto nutno upřesnit, že přízemí původního bytového domu, který byl nahrazen nízkopodlažní zástavbou rodinných domů, obsahovalo nebytové prostory využitelné jako školka. Při souhlasu s touto změnou bylo jasně napsáno, že platí pouze za podmínky vyřešení otázky mateřské školky v daném území. Tento problém je stále v řešení a s firmou Finep v tomto směru proběhlo již nesčetně jednání. Je určitě složité nyní řešit problém, který nám přenechalo vedení města, které povolilo rozsáhlou výstavbu, ale již nevyřešilo tyto důležité otázky. Nutno také podotknout skutečnost, že v době kdy se dané území otevřelo pro takto masivní výstavbu, bylo ve školkách místa dostatek a ně- které městské části dokonce budovy školek a jeslí pronajímaly či prodávaly. Dnes již je nedostatek míst ve školce evidentní a je také průběžně řešen. Za posledních 5 let byla kapacita školky postupně navýšena o 55 žáků.
Není pravda, že Dubeč a Štěrboholy zakázaly herní automaty. Pouze na jejich území nejsou žádné povolené automaty evidovány.
V ulicích nepotřebujeme více kamer, protože ty kamery musí někdo sledovat a data zpracovávat. Proto je lépe mít strážníky v ulici a ne u monitorů. Nabízení referenda o kamerách v každé ulici zavání populismem hodným Úsvitu přímé demokracie. Využívá tak přirozených lidských obav o vlastní bezpečnost k prosazení “špiclování” v celé obci.
V Uhříněvsi a v Hostivaři mají okrskové centrály městské policie, proto jezde více strážníků na méně občanů. Jelikož Dolní Měcholupy spadají částí katastru pod hostivařskou služebnu a druhou částí pod uhříněveskou, tak by se v této logice museli pro správnou statistiku sečíst všichni strážníci a všichni občané z těchto dvou centrál a 15 okrsků.
Žalobu kvůli nadměrnému hluku na magistrále nepodávala městská část Praha 4, ale občanské sdružení “Občané postižení severojižní magistrálou”, které je sdružením vlastníků nemovitostí mezi ulicemi Vyskočilova a Michelská na Praze 4. Soudit se totiž mohou pouze poškození, tedy majitelé či obyvatelé nemovitostí, kteří jsou vlivem nadměrné dopravní zátěže poškozováni. Městská část bude dosti obtížně prokazovat, jakým způsobem byla porušováním zákona poškozena její práva. Rovněž asi ne-bude zcela snadné poukázat obecní peníze na soudní spor jen některých dolnoměcholupských občanů.
Kauza “Hluk na magistrále” se však v žádném případě nedá z právního hlediska považovat za vyhranou, protože v roce 2012 Ústavní soud rozsudek zrušil. Odůvodnil to tím, že nedošel k závěru, že obtěžování hlukem se děje nad míru přiměřenou poměrům, které tam individuálně existují. Považujeme to za logické rozhodnutí. Pokud by soud rozhodl jinak, bude to zásadní precedenční rozsudek, po kterém by se žaloby na majitele páteřních komunikací v celé republice jen hrnuly. To je velmi reálný předpoklad, před kterým je třeba být na pozoru. Soud by měl v pochybnostech rozhodnout ve prospěch obžalovaného (In dubio pro reo).
Limity pro hlukovou zátěž dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. jasně rozlišují novou a starou zátěž a pro stávajíc silnice I. a II. třídy ještě připouštějí korekci dalších 5 dB. Proto jsou uváděné hodnoty minimálně zavádějící. Pro starou hlukovou zátěž je noční maximum 60 dB a denní 70 dB. Vlastní měření hluku má také své náležitosti a není relevantní takto publikovat neověřitelně získané hodnoty.
Dnes takzvané “Východní město” je v územním plánu vymezená rezerva Velkého rozvojového území (VRÚ). Je to území, kde je prozatím stavební uzávěra, díky které se snad podaří poučit se ze zkušeností ostatních a na plánovat toto území s patřičnou rozvahou. První studie tohoto území byla vypracována v roce 2004 a městská část ji podrobně připomínkovala s co největší snahou zapracovat aktuální poznatky z urbanismu a tvorby městského prostředí. Nicméně území stavební uzávěry touto studií zrušeno nebylo. Byla pouze umožněna výstavba v rámci nedostavěného sklado-
vého areálu Štěrboholy. Dnes se takovým místům říká brownfields a nazývají se tak území zpustlých průmyslových areálů v rámci města, které jsou útočištěm různých idividuí, nepříjemnou zátěží a ostudou obce. Tehdejší investor odstranil chátrající budovy na vlastní náklady a svými investicemi postupně místo kultivuje. S ohledem na tyto skutečnosti je zde tedy před- pokládána i vícepodlažní zástavba. Nejedná se tedy prozatím o žádné zastavování nedotčených zemědělských pozemků.
Není pravda, že stávající radnice podporuje výstavbu Východního města s paneláky pro 110 000 obyvatel. Otázka Východního města je dnes stále aktuálním tématem a pouze díky snaze městské části vzdorovat tlaku na bezbřehé zastavování volné krajiny je dnes dopřáno sluchu požadavkům dotčených městských částí. K dispozici je tak oficiální dokument “koncepční rozvaha o území – Východní město”, který navrhuje na místo nového měst pro 40 000 obyvatel jen postupný přirozený rozvoj městských částí v návaznosti na stávající zástavbu. Koncept ruší původní model vytváření nové urbanizované struktury “na zelené louce” a tento nahrazuje “centrálním parkem”. Principem se stává podpoření současné energie a svébytnosti městských částí a jejich přirozený rozvoj. Pro naplnění této vize však bude potřeba stát jednotně za svou obcí, neboť tlaky lze očekávat velké.

„Jejich Měcholupy“

Začátečníci jsou skálopevně přesvědčeni o své pravdě, zkušení pochybují.

Pro naši obec je nepříjemná skutečnost, že s příchodem nových obyvatel se začíná rozmělňovat soudržnost občanů. Ztrácí se dů- ležitý pocit pospolitosti a snahy o dosažení společného cíle. Před dvaceti lety bylo společným cílem a prospěchem všech obyvatel Dolních Měcholup vybudovat plynovod, kanalizaci, zpevněné ulice a chodníky, upravit park, rozšířit školu a školku či opravit budovu úřadu a zdravotního střediska. Novým obyvatelům jsou tyto úspěchy cizí. Považují je totiž za naprostou samozřejmost.

Pokud není již co konkrétního budovat, je možné to stávající destruovat a získat z nespokojených lidí své stoupence. Ti, jimž nebylo vyhověno, dopřáno pozornosti nebo svůj názor nedoká- zali prosadit či obhájit, se nyní cítí povoláni dělat vše lépe a hlavně jinak. S vědomím úspěšnosti své vlastní kariéry pro ně jsou dnes výzvou hygienické limity, nová škola za stamilióny, souboj s městem o přerozdělované prostředky, přetlačování s firmami a developery. Tyto snad dobře míněné snahy však mají i svou odvrácenou stránku.

Nejvýrazněji jsme to již pocítili všichni na všeobecné náladě v obci. Zaseté semínko sváru již má svou úrodu. Namísto společného tažení za jeden provaz se začíná vyhrožovat a obviňovat. Vymýšlejí se různé spekulace, které jsou vydávány za pravdu. Tolik potřebná důvěra a sounáležitost je rozťata otázkou buď je ten člověk s námi, anebo proti nám.

Také již víme jak dopadlo mírné zatřesení školou. Demonstrativní přesun dětí na jinou školu bez snahy nalézt společné řešení a následné osočování a obviňování vedlo k odchodu zkušené ředitelky školy. To znamenalo nesnadné a kvapné hledání náhrady v komplikovaném období prázdnin se všemi důsledky. Tyto důsledky však nenesli ti, co víry emocí rozvířili, ti své děti mají
již jinde. Sklidili je ti co zůstali v naší škole. Jako další si můžeme připomenout zpochybněný záměr prodeje provozu čistírny dešťových vod v areálu Kovošrotu. Ač bylo vše doloženo znaleckými posudky, byla rozšířena fáma, že cena v nich není pravdivá. Od- borný posudek od autorizovaného odhadce s jinou cenou však nikdy nikdo nepředložil. Důsledkem je prozatím jen nedostavěná tělocvična pro základní školu, na kterou měly být prostředky z prodeje použity. Naše děti si mohou počkat, jejich děti chodí do Petrovic – tam už svou tělocvičnu mají.

Co dalšího bude zpochybněno, rozkolísáno a v důsledku pak nedořešeno? Bude se obec místo na svůj pozitivní vývoj nyní soudit s hlavním městem Prahou o přerozdělované peníze, s Technickou správou komunikací o “tichý asfalt” nebo s firmami o výši nájmu? Budeme platit statisíce právníkům?

Zrušíme dosavadní projekt obchvatu a začneme dělat nový, zahloubený do zářezu? Jeho realizace bude stát místo 250 miliónů 450 miliónů, ale proč si s tím lámat hlavu? Čekali jsme 25 let počkáme si ještě třeba dalších 30 roků. Nebo místo přístavby školy za milióny budeme shánět peníze na novou devítiletou školu za stamilióny?

Kde na to vezmeme peníze? Budeme se soudit se všemi zdroji příjmů – s městem, se státem i s firmami? A ti nám pak rádi jistě zaplatí po letech soudních sporů? Mezitím se nebude investovat do ničeho. No a když to nedopadne vyhraným soudem, nevadí. Poplatky za soudní procesy zaplatí obec. Na školu se bohužel peníze nesehnaly. Obchvat je v nedohlednu. Bohužel to nevyšlo.
Děti lídrů z “Jejich Měcholup” budou chodit stejně jinam. Pánové mají svůj byznys také jinde. A my si to budeme muset vyřešit zase sami.

Vaši kandidáti za ODS